kdyby kto držel, že Buoh jest lživý neb že muož hřešiti. Druhým obyčejem se rúhá, ktož by moci boží neústupně v mysli ujímal a tak řekl neb učil, že Buoh nemuož, kdy a kde a koho chce, nasytiti. Třetím obyčejem se rúhá, ktož to, což na samého Boha sluší, moci lidské neb jinému stvoření přidává. V tom rúhaní sú kněží, kteříž praví, že sú stvořitelé boží, že stvoří tělo Kristovo, když chtí, že odpustí hřiechy, kdy chtí a komu chtí, a pošlí do pekla, koho chtí. A tací méně Písmu rozumějí než Židé, jenž majíce za to, že hřiechy odpúštěti sluší na samého Boha, a majíce za to, ale bludně, by Kristus nebyl Bohem, když jest řekl dnú zlámanému, jehož jest uzdravil: „Doufaj, synu, odpúštějí se tobě hřiechové tvoji“. Řekli sú: „Tento se rúhá. Kto muož hříchy odpustiti než sám Buoh?“ V tom také rúhaní jsú, kteříž praví, že papež nemuož blúditi a že ho lidé mají ve všem poslúchati a že on muož, koho chce do nebes a koho chce, do pekla poslati, neb ta moc na samého Boha sluší. V tom také rúhaní jsú, kteříž praví, by papež byl Buoh zemský, tak aby činil zde v zemi, což kolivěk ráčí, a vládl lidmi všemi, jakž chce. A kteří praví, že on muož proti zákonu božiemu jiný ustanoviti neb proti svatým apoštolóm co hodně přikázati. A také praví, že nižádný na světě nemá proti němu, což kolivěk činí, mluviti. Ale požehnaný buď mocný Pán Buoh na věky, že jest přepustil Petrovi u veliký hřiech upadnúti k našemu naučení, abychom věděli, že poněvadž ten první jeho náměstek, od něho volený, ustavený, ujištěný a potvrzený, tak hrubě jest shřešil. A potom po seslání Ducha svatého opět že jest poblúdil, byl jest tresktán od svatého Pavla, jakož die sv. Pavel: „Přede všemi protivil sem se Petrovi, neb jest měl tresktán býti.“ I kterýž jest ten papež nad svatého Petra povýšený, by nemohl zde hřešiti? A nad svatého Jana, miláčka božieho, jenž dí: „Díme li, že hřiechu nemáme, sami se svodíme a pravda v nás není.“ A jistě tiem rúhavým pochlebenstvím Antikristovi poslové mámí i papeže, i lidi, že mnějí,